Před dobrými třiceti lety byla "obchodní značkou"
Ljubljany její vysoké domy a zámek.
V asi tisíc let starém zámku, jež se před několika lety
zrekonstruoval, můžete spatřit zrenovovanou kapli
sv. Jiří s její pětiúhelníkovou věží a svatební halou.
Návštěva této vysoké věže se velmi doporučuje.
Důvod je prozaický, z věže je fantastický výhled
ne jen na město (střechy staré Ljubljaně)
a jeho okolí (jako močály Barje, zelený park Tivoli,...),
ale také na Kamnické Alpy ne severu, Julské Alpy s Triglavem a
Karavanské Alpy na severozápadě.
Ze zámku sestoupíte do staré části města, čtvrť mezi zámeckým vrchem a řekou Ljubljanica. Nebude vám trvat více než 10 minut objevit, že Ljubljana je město baroka a také díla architekta Jože Plečnika. Dokonce nebudete bez něj schopni překročit břehy Ljubljanice, jelikož se svou prací podílel jak na Sustarskem mostě (Ševcovský most) tak i na Tromostovje mostě (Tři mosty) a na úpravě samotné Ljubljanice, stejně jako na trhu a mnoha dalších místech. Mezi barokními památkami bychom neměli zmínit pouze kostely (katedrála, františkán, svatá trojice, teologický seminář), ale také mistrovské dílo benátského sochaře Francesca Robba, fontánu Karniolské řeky (1751) umístěnou v centru Mestnego Trgu před renesanční radnicí.
Vydáte-li se ke Križanke, místo Ljubljanského festivalu,
minete Městské Museum, které je pouze jedno z mnoha v Ljubjaně.
Není zde ani nouze o umělecké galerie. Slovinci
jsou přitom nejvíce hrdi na svou Národní galegii, kde je vystaveno
slovinské umění mnoha staletí. Nejraději ze všeho ukazují
návštěvníkům impresionisty (Jakopič, Grohar, ...).
Nelze ani opomenout slovinské mladší umělce, jež získali mezinárodní
uznání a jejichž díla jsou umístěna v Galerii moderního umění.
Jestliže máte čas i večer, nenechte si ujít operní představení
nebo koncerty ve víceúčelovém kulturním centru Ivana Cankara (Cankarjev Dom).
Další informace